Protidrogový vlak v Českém Těšíně

Na nádraží do Českého Těšína přijel netradiční vlak. Vlak, kterým by asi nikdo z nás nechtěl cestovat a který nás hodně překvapil. Věděli jsme jen to, že je to protidrogový vlak. Ale neuměli jsme si představit, co nás po vstupu do něj čeká. 

Postupně jsme prožívali příběh Petry a Marcela, mladých lidí, kteří se rozhodli brát drogy. Začalo to cigaretami, alkoholem...

Mezi sledováním příběhu jsme procházeli autentickým prostředím.

osudová havárie

vězení

vyšetřování

feťácké doupě

...

závěrečné zhodnocení

Jak celý vlak  zapůsobil na žáky 8. A? Přečtěte si sami:

"Byl to velmi silný zážitek. Jinak to snad ani napsat nejde. Moc se mi tam líbilo, bylo to poučné a moc doporučuji."

"Bylo to super a doufám, že to přesvědčí všechny, aby drogy nebrali. Já je doufám nikdy brát nemusím."

"Nejvíce se mi líbilo to reálné zpracování. Všechno bylo živé."

"Moc se mi líbily minifilmy. Prostředí bylo úžasné!"

"Myslím, že to bylo dobré, protože nás to provedlo celým postupem, co se děje, když bereme drogy."

"Bylo to smutné, ale zároveň fascinující a zábavné. Rozhodně bych se tam vrátila."

"Měla jsem strach o Petru i o Marcela. Myslím, že Marcel by měl šanci, kdyby šel s Petrou a malým."

"Moc se mi to líbilo. Bylo to hezky zpracované, super efekty. Vypadalo to tak opravdově! Těším se na další vlak. Po tomto programu jsem pevně rozhodnutá, co se svým životem udělám."

Další fotky zde

Zpracovala  Dana Bednářová

Protidrogový vlak z pohledu nás, žáků

V pátek 14. 10. 2016 jsme v našem městě, Českém Těšíně, navštívili Protidrogový vlak. Místo ani čas není důležité, důležitá je myšlenka tohoto projektu, kterou bez pochyb vlak měl. Jakmile jsme ho spatřili, působil na nás velmi nedobytným dojmem. Na první pohled se nám zdálo, že je pobitý ocelí, sahal přes celé nástupiště, a tak jsme byli zvědaví, co v něm najdeme. Nastoupili jsme do vlaku a ihned se nás ujal sympatický průvodce. Nejprve jsme se prokousali čísly, grafy, statistikami a vyplnili dotazníky, které každý z nás dostal, a za pár minut jsme už pokračovali i s průvodcem dál. Tam to začalo být velmi zajímavé. Byla tam místnost s pěti řadami svítících lavic, po stranách stěny zobrazující lidské tělo. Toho jsem si všimla, jakmile nás průvodce zavedl do následujícího vagónu. Čtyři malé televize, ze kterých k nám mluvila postava bez obličeje. Vyprávěla nám svůj příběh. Byl smutný, poučný a hodný k zamyšlení. Děj příběhu doprovázely praktické ukázky. Plátno se vysunulo nahoru a na nás čekala situace, ve které se postava v příběhu na okamžik ocitla. Takhle se střídal vagón po vagónu. Jedna z ukázek byla z prostředí, kde naše postava z filmu musela žít v době, kdy byla závislá na drogách, ztratila rodinu, příjmy a vše, co mělo nějakou hodnotu. Na konci vlaku jsme všichni zhodnotili tento projekt a rozloučili se s průvodcem podáním ruky a památkou v podobě reklamních předmětů. Po návratu zpět do školních lavic jsme se podělili o své dojmy a shodli se, že Protidrogový vlak byl určitě zajímavá akce a můžeme o ní říct pouze to nejlepší.

Tato místnost mě zaujala nejvíce. Je to takzvané doupě, kde někteří drogově závislí lidé bydlí. Na zdi jsem si všimla nápisu „freedom“ , což v češtině znamená svoboda, ale upřímně, mají snad tito lidé svobodu ?

Zuzana Dubová